pátek 17. února 2017

Blanokřídlí


 Vosa obecná (Vespula vulgaris)

 Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii)


 Allodynerus delphinalis

 Chrysis ignita

 Chrysis fasciata

Trypoxylon minus

Trocha malakologie

Několik obrázků našich plicnatých stopkookých plžů na pedagogické pomůcky, vyráběné firmou Lesní svět.
 Hlemýžď zahradní (Helix pomatia)
 Páskovka hajní (Cepaea nemoralis)


 Páskovka keřová (Cepaea hortensis)

 Plamatka lesní (Arianta arbustorum)
Plzák lesní (Arion rufus)

čtvrtek 16. února 2017

Rostliny

Malá ukázka ilustrací pro Lesní svět. Námětem jsou byliny a keře České republiky.

 Dřišťál obecný (Berberis vulgaris)
 Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum)
 Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)
 Švihlík krutiklas (Spiranthes spiralis)
 Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
Kostival lékařský (Symphytum officinale)

čtvrtek 28. května 2015

Pazvířata

Ukázky z připravovaného atlasu recentně se vyvinuvší fauny naší vlasti, se zvláštním přihlédnutím ke zvířeně suburbánní, synantropně ruderální a postindustriální. Tabule jsou vyvedeny kombinovanou grafickou technikou na ručním a filtračním papíře.










čtvrtek 22. ledna 2015

Pobytové znaky zvěře


Mývalovi severnímu (Procyon lotor) slouží za potravu mimo jiné naše velké druhy mlžů. Zanechává po sobě jednotlivé prázdné lastury s ukousanými konci. Na obrázku jsou pozůstatky mývalem zkonzumovaných velevrubů maliřských (Unio pictorum).


Ondatra pyžmová (Ondatra zibethica) rovněž konzumuje velké mlže, na rozdíl od mývala ale nechává schránky nepoškozené. Ondatra obvykle požírá potravu na jednom místě, takže často nacházíme při břehu rybníka i desítky nahromaděných schránek. Na obrázku jsou lastury velevruba nadmutého (Unio tumidus).



Pozůstatky noční hostiny netopýra (podřád Microchiroptera). Netopýr odhazuje špatně stravitelné části kořisti, jako jsou křídla a nohy. Na místě často nacházíme i netopýří trus.


Dravci, sovy a někteří jiní masožraví ptáci vyvrhují nestravitelné zbytky kořisti v podobě takzvaných vývržků. Jedná se o směsku kostí, chlupů a peří, stlačenou do podoby zaobleného válečku.


Myšice (Apodemus) někdy po sobě zanechávají nahlodané pecky z třešní.


Vyklovaný vlašský ořech můžeme najít obvykle v rozsoše stromu, nebo ve větší puklině v kůře. Jde o stopu po činnosti strakapouda (Dendrocopos).

Brouci

 Zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata)

 Světluška větší (Lampyris noctiluca)

 Zobonoska lísková (Apoderus coryli)

Hrobařík slídivý (Nicrophorus investigator)

Krasec měďák (Chalcophora mariana)